Do školky ? Nechci!

Pokud Vaše dítě začne chodit do MŠ, nabízíme Vám několik praktických a prověřených tipů, jak mu můžete pomoci, ale i sobě.

. Jak se rozloučit? Vymyslete si speciální rituál loučení. Vymyslete si cokoli, ale dodržujte to při každém loučení. A nezapomeňte dítě vždy ujistit, že se pro něj vrátíte.

. Kousek domova - mnoho dětí uklidní, když si mohou přinést něco svého - plyšáka, Vždy mějme však na paměti, že se hračka může rozbít, proto i dopředu s touto variantou počítejte a dejte dětem jenom takové hračky, kde tuto možnost připustíte.

. Neslibujte odměny - neslibujte dítěti, že když zůstane ve školce, koupíte mu třeba lízátko nebo zmrzlinu.

. Nestrašte děti školkou. Mnohdy rodiče používají, jestli budeš zlobit, půjdeš do školky, protože tě doma nikdo zlobivého nechce. Zlobíš? Počkej, brzo půjdeš do školky. Pro paní učitelku je pak těžké vybudovat určitou pozici, že to není ten strašák, kterým se doma stále ohánějí.

. Netvařte se kysele - Vaše dítě pozoruje vaše reakce. Když vypadáte ustaraně, rozčíleně či provinile, bude se bát ještě víc. Rozlučte se s ním rychle, vesele a připomeňte mu, že si ho v předem domluvenou dobu vyzvednete.

. Návrat nežádoucí - pokud slyšíte, že po Vašem odchodu dítě pláče, neběžte zpět do třídy. Když se vrátíte a začnete ho utěšovat, jeho trápení tím jen prodloužíte. Nechte to raději na paní učitelky. Ony už vědí, jak si poradit s dětmi v podobných situacích.

. Záhadná proměna - může se stát, že předškolák, který nastupuje do mateřské školy, se najednou začne chovat jako mladší dítě. Projevuje se to tím, že na rodičích více lpí, nechce zůstat o samotě, občas se pomočí, cucá si palec nebo se v noci budí. Nemusíte mít obavy. Tohle období je dočasné a důvodem je stres, který dítě prožívá během adaptace na cizí prostředí. Když se pak vrátí domů, na chvíli si chce vydechnout a mít pocit, že je opečovávané jako miminko. Pokud váš potomek potřebuje, klidně na tuto hru chvilku přistupte.

Každé dítě má adaptaci jinou. Někdo si zvykne za den, někdo týden, tři měsíce. Záleží na dítěti. Vždy hovoří učitelka s rodiči o průběhu adaptace a to v poledne, kdy jsou ve třídě obě učitelky. Nikdy ráno, kdy se musí věnovat dětem a je tam sama. Pokud potřebujete s učitelkou nebo ředitelkou něco probrat, jsme Vám k dispozici po domluvě na hodině a termínu.

Proto je nutné chodit do 8,00, aby učitelka mohla v klidu dítě přivítat, prohodit pár vět, nabídnout hru, pokud je dítě nerozhodné. Pokud rodiče chodí později, učitelka již s dětmi kolem 8,30 pracuje, postupně navazuje na připravený program, téma. Dítě vstoupí, je středem pozornosti, což nemusí být každému příjemné. V tuto chvíli chce ještě matka nebo zástupce s učitelkou něco probrat. Není možné i z hlediska bezpečnosti dětí.

Krátké informace učitelka od rodičů ráno do 8,00 uvítá - jak se dítě vyspalo, jestli ho něco netrápilo, co hezkého zažilo, může na tom postavit i bližší kontakt s učitelkou při adaptaci.

Dítě pokud doma zvrací nebo má průjem a vy nám to neřeknete, dítě to stejně řekne, prozradí.

Na dítěti se pozná, že není ve své kůži. Takové dítě ráno do MŠ nepatří!!

Pokud objevíte vši v hlavě dítěte, hlaste to učitelce, ale ani takové dítě do MŠ nepatří!!!

Dítě ošetřené (odvšivené) ano.

Snažíme se Vám dát básničky, písničky, které se učíme na nástěnku, program činnosti a to proto, abyste si mohli s dětmi o průběhu v MŠ povídat. Pokud máte doma mladší dítě, je důležité, abyste staršímu dítěti po příchodu domů věnovali dostatečnou pozornost.

Snažili jsme se Vám dát pár rad, jak přežít první vstup do MŠ. Víme, že se to u někoho neobejde bez slziček, jak dětí, ale i maminek. Věřte, je to přirozené a společně vše dokážeme. A pokud ne, tak si o tom budeme povídat, až najdeme nějaký nový způsob.

DEVATERO PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLKY

(příprava dítěte na zátěžové situace)

1. Mluvte s dítětem o tom, co se ve školce dělá a jaké to tam je. Můžete si k tomu vzít obrázkovou knížku nebo si popovídejte s dítětem, které do školky už chodí (mělo by tam ale chodit rádo, aby se vaše dítě nevystrašilo barvitým líčením zlých zážitků). Vyhněte se negativním popisům, jako "tam tě naučí poslouchat", "tam se s tebou nikdo dohadovat nebude" apod.

2. Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu z domu láskyplně a s jistotou řekněte, že odcházíte, ale ujistěte dítě, že se vrátíte. Dítě potřebuje pocit, že se na vás může spolehnout. Chybou je, vyplížit se tajně z domu. Dítě se cítí zrazené a strach z odloučení se jen prohlubuje.

3. Veďte dítě k samostatnosti - v hygieně, oblékání, jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že bude jediné, které si neumí obléknout.

4. Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu do školky, ale ujistěte ho, že mu věříte a že to určitě zvládne. Zvýšíte tak sebedůvěru dítěte. Pokud má dítě chodit do školky rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy školkou dítěti nevyhrožujte (dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest). Vyhněte se výhrůžkám typu " když budeš zlobit, nechám tě ve školce i odpoledne".

5. Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat. Ovšem neodcházejte narychlo a tajně, ani ve vzteku po hádce s dítětem.

6. Dejte dítěti s sebou něco důvěrného (plyšáčka, polštářek).

7. Plňte své sliby - když řeknete, že přijdete po obědě, měli byste po obědě přijít. Za pobyt ve školce neslibujte dítěti odměny předem. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů a zvyká si na nové prostředí. Přidá se strach z toho, že selže a odměnu pak nedostane. Samozřejmě, pokud den ve školce proběhne v pohodě, chvalte dítě a jděte to oslavit třeba do cukrárny nebo kupte nějakou drobnost. Materiální odměny by se ale neměly stát pravidlem, dítě by pak hračku vyžadovalo každý den.

8. Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi rychle vycítit vaši nerozhodnost, obavy. Platí tu, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit dítě jeho úzkosti. Pokud máte strach z odloučení od dítěte a nejste skutečně přesvědčeni o tom, že dítě do školky dát chcete, pak byste měli přehodnotit nástup dítěte do školky. Případně se dohodněte, že dítě do školky bude vodit ten, který s tím má menší problém.

9. Dodržujte Adaptační program. V případě individuálních potřeb dítěte si promluvte s učitelkou o možnostech úpravy programu.

Desatero vzkazů rodičům od jejich dětí:

· Nerozmazlujte mě.

Vím dobře, že bych neměl(a) dostat všechno, po čem toužím - jen Vás zkouším.

· Nedělejte ze mě menšího,

než jsem.

· Nechraňte mě před vším,

potřebuji se naučit snášet obtíže i bolest.

· Nedávejte ukvapené sliby.

Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.

· Nebuďte nedůslední,

to mě mate.

· Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.

Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.

· Neříkejte, že mě nemáte rádi,

i když někdy dělám příšerné věci.

· Nenadávajte mi na veřejnosti.

Daleko víc na mě působí, když si se mnou promluvíte v klidu a soukromí.

· Neříkejte, že mé obavy a strachy jsou hlouposti.

Hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.

· Nebojte se být přísní a pevní.

Mám to raději, cítím se tak bezpečněji.

Vaše dítě

.