Jak usnadnit dítěti vstup do školky?

Na začátku docházky do mateřské školy je dítě konfrontováno s mnoha změnami, které mohou adaptaci na mateřskou školu výrazně ovlivnit.

Už v domácím prostředí můžete dítěti některými kroky výrazně pomoci v adaptaci na mateřskou školu.

S čím se tedy dítě při vstupu do mateřské školy setkává?

Co může způsobovat problémy?

· Odloučení od rodičů

Odloučení je prvním a největším problémem, se kterým se musí každé dítě vyrovnat. Připravovat na odloučení můžete dítě například pobytem u prarodičů, tety, dobré kamarádky - to i přes noc. Čím více pozitivních zážitků s tímto krátkým odloučením bude mít dítě, tím lépe si zapamatuje, že po odloučení přichází shledání a že se vrátíte. Minimalizujete tím stres z odloučení.

· Adaptace na nové prostředí, zejména kolektiv dětí

Dítě se začleňuje do kolektivu dětí, které nezná a tento kolektiv vrstevníků ho bude provázet celé jeho dětství. Dítěti můžete pomoci s hledáním kamaráda ze třídy už před vstupem do MŠ, nebude pro něho tudíž kolektiv dětí velkou neznámou, bude mít kamaráda, se kterým se snáze zabaví a o kterého se může opřít.

· Stravování v mateřské škole

V MŠ je pestrá strava, složená ze zeleniny, ovoce, masa, ryb...

• Zvykejte své děti na pestrou stravu.
• Učte děti kousat ze čtvrtky nebo půl krajíce chleba, požvýkat a spolknout sousta.
• Učte děti pít ze skleničky nebo hrnečku.
• Nechávejte děti, ať si samy dávají do pusy - ať již lžičku, nebo chleba, housku aj.

· Sebeobsluha

Dejte dětem prostor k oblékání a svlékání. Dopřejte jim volnější věci, se kterými bude lehčí manipulace. Nechejte je převlékat do pyžámek, tepláčků. Poukazujte na věci, které mají na sobě, snáze si zapamatují, které věci jsou jejich. Pomáhejte dětem s oblékáním jednoduchými pokyny např.:"Sundej si tepláčky". "Ukliď si boty". atd..

· Procházky v MŠ

Seznamte děti se samostatným pohybem v přírodním prostředí, choďte na procházky, omezte vození dětí v kočárcích.

· Hygiena v MŠ

Učte děti mýt si ruce, samostatně chodit na WC na malou stranu a smrkat.

· Odpočinek po obědě

Učte děti po hlavním jídle odpočívat, dopolední pobyt v MŠ je pro děti psychicky a fyzicky náročný, děti jsou vyčerpané, potřebují nabýt síly a regenerovat. Spánek působí pozitivně na imunitní systém člověka..

Do školky ? Nechci!

Pokud Vaše dítě začne chodit do MŠ, nabízíme Vám několik praktických a prověřených tipů, jak mu můžete pomoci, ale i sobě.

. Jak se rozloučit? Vymyslete si speciální rituál loučení. Vymyslete si cokoli, ale dodržujte to při každém loučení. A nezapomeňte dítě vždy ujistit, že se pro něj vrátíte.

. Kousek domova - mnoho dětí uklidní, když si mohou přinést něco svého - plyšáka, Vždy mějme však na paměti, že se hračka může rozbít, proto i dopředu s touto variantou počítejte a dejte dětem jenom takové hračky, kde tuto možnost připustíte.

. Neslibujte odměny - neslibujte dítěti, že když zůstane ve školce, koupíte mu třeba lízátko nebo zmrzlinu.

. Nestrašte děti školkou. Mnohdy rodiče používají, jestli budeš zlobit, půjdeš do školky, protože tě doma nikdo zlobivého nechce. Zlobíš? Počkej, brzo půjdeš do školky. Pro paní učitelku je pak těžké vybudovat určitou pozici, že to není ten strašák, kterým se doma stále ohánějí.

. Netvařte se kysele - Vaše dítě pozoruje vaše reakce. Když vypadáte ustaraně, rozčíleně či provinile, bude se bát ještě víc. Rozlučte se s ním rychle, vesele a připomeňte mu, že si ho v předem domluvenou dobu vyzvednete.

. Návrat nežádoucí - pokud slyšíte, že po Vašem odchodu dítě pláče, neběžte zpět do třídy. Když se vrátíte a začnete ho utěšovat, jeho trápení tím jen prodloužíte. Nechte to raději na paní učitelky. Ony už vědí, jak si poradit s dětmi v podobných situacích.

. Záhadná proměna - může se stát, že předškolák, který nastupuje do mateřské školy, se najednou začne chovat jako mladší dítě. Projevuje se to tím, že na rodičích více lpí, nechce zůstat o samotě, občas se pomočí, cucá si palec nebo se v noci budí. Nemusíte mít obavy. Tohle období je dočasné a důvodem je stres, který dítě prožívá během adaptace na cizí prostředí. Když se pak vrátí domů, na chvíli si chce vydechnout a mít pocit, že je opečovávané jako miminko. Pokud váš potomek potřebuje, klidně na tuto hru chvilku přistupte.

Každé dítě má adaptaci jinou. Někdo si zvykne za den, někdo týden, tři měsíce. Záleží na dítěti. Vždy hovoří učitelka s rodiči o průběhu adaptace a to v poledne, kdy jsou ve třídě obě učitelky. Nikdy ráno, kdy se musí věnovat dětem a je tam sama. Pokud potřebujete s učitelkou nebo ředitelkou něco probrat, jsme Vám k dispozici po domluvě na hodině a termínu.

Proto je nutné chodit do 8,00, aby učitelka mohla v klidu dítě přivítat, prohodit pár vět, nabídnout hru, pokud je dítě nerozhodné. Pokud rodiče chodí později, učitelka již s dětmi kolem 8,30 pracuje, postupně navazuje na připravený program, téma. Dítě vstoupí, je středem pozornosti, což nemusí být každému příjemné. V tuto chvíli chce ještě matka nebo zástupce s učitelkou něco probrat. Není možné i z hlediska bezpečnosti dětí.

Krátké informace učitelka od rodičů ráno do 8,00 uvítá - jak se dítě vyspalo, jestli ho něco netrápilo, co hezkého zažilo, může na tom postavit i bližší kontakt s učitelkou při adaptaci.

Dítě pokud doma zvrací nebo má průjem a vy nám to neřeknete, dítě to stejně řekne, prozradí.

Na dítěti se pozná, že není ve své kůži. Takové dítě ráno do MŠ nepatří!!

Pokud objevíte vši v hlavě dítěte, hlaste to učitelce, ale ani takové dítě do MŠ nepatří!!!

Dítě ošetřené (odvšivené) ano.

Snažíme se Vám dát básničky, písničky, které se učíme na nástěnku, program činnosti a to proto, abyste si mohli s dětmi o průběhu v MŠ povídat. Pokud máte doma mladší dítě, je důležité, abyste staršímu dítěti po příchodu domů věnovali dostatečnou pozornost.

Snažili jsme se Vám dát pár rad, jak přežít první vstup do MŠ. Víme, že se to u někoho neobejde bez slziček, jak dětí, ale i maminek. Věřte, je to přirozené a společně vše dokážeme. A pokud ne, tak si o tom budeme povídat, až najdeme nějaký nový způsob.

DEVATERO PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLKY

(příprava dítěte na zátěžové situace)

1. Mluvte s dítětem o tom, co se ve školce dělá a jaké to tam je. Můžete si k tomu vzít obrázkovou knížku nebo si popovídejte s dítětem, které do školky už chodí (mělo by tam ale chodit rádo, aby se vaše dítě nevystrašilo barvitým líčením zlých zážitků). Vyhněte se negativním popisům, jako "tam tě naučí poslouchat", "tam se s tebou nikdo dohadovat nebude" apod.

2. Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu z domu láskyplně a s jistotou řekněte, že odcházíte, ale ujistěte dítě, že se vrátíte. Dítě potřebuje pocit, že se na vás může spolehnout. Chybou je, vyplížit se tajně z domu. Dítě se cítí zrazené a strach z odloučení se jen prohlubuje.

3. Veďte dítě k samostatnosti - v hygieně, oblékání, jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že bude jediné, které si neumí obléknout.

4. Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu do školky, ale ujistěte ho, že mu věříte a že to určitě zvládne. Zvýšíte tak sebedůvěru dítěte. Pokud má dítě chodit do školky rádo, musí k ní mít kladný vztah. Z toho důvodu nikdy školkou dítěti nevyhrožujte (dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest). Vyhněte se výhrůžkám typu " když budeš zlobit, nechám tě ve školce i odpoledne".

5. Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat. Ovšem neodcházejte narychlo a tajně, ani ve vzteku po hádce s dítětem.

6. Dejte dítěti s sebou něco důvěrného (plyšáčka, polštářek).

7. Plňte své sliby - když řeknete, že přijdete po obědě, měli byste po obědě přijít. Za pobyt ve školce neslibujte dítěti odměny předem. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů a zvyká si na nové prostředí. Přidá se strach z toho, že selže a odměnu pak nedostane. Samozřejmě, pokud den ve školce proběhne v pohodě, chvalte dítě a jděte to oslavit třeba do cukrárny nebo kupte nějakou drobnost. Materiální odměny by se ale neměly stát pravidlem, dítě by pak hračku vyžadovalo každý den.

8. Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi rychle vycítit vaši nerozhodnost, obavy. Platí tu, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit dítě jeho úzkosti. Pokud máte strach z odloučení od dítěte a nejste skutečně přesvědčeni o tom, že dítě do školky dát chcete, pak byste měli přehodnotit nástup dítěte do školky. Případně se dohodněte, že dítě do školky bude vodit ten, který s tím má menší problém.

9. Dodržujte Adaptační program. V případě individuálních potřeb dítěte si promluvte s učitelkou o možnostech úpravy programu.

Desatero vzkazů rodičům od jejich dětí:

· Nerozmazlujte mě.

Vím dobře, že bych neměl(a) dostat všechno, po čem toužím - jen Vás zkouším.

· Nedělejte ze mě menšího,

než jsem.

· Nechraňte mě před vším,

potřebuji se naučit snášet obtíže i bolest.

· Nedávejte ukvapené sliby.

Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.

· Nebuďte nedůslední,

to mě mate.

· Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.

Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.

· Neříkejte, že mě nemáte rádi,

i když někdy dělám příšerné věci.

· Nenadávajte mi na veřejnosti.

Daleko víc na mě působí, když si se mnou promluvíte v klidu a soukromí.

· Neříkejte, že mé obavy a strachy jsou hlouposti.

Hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.

· Nebojte se být přísní a pevní.

Mám to raději, cítím se tak bezpečněji.

Vaše dítě

.

Co má umět předškolák k zápisu do první třídy:

- zná své jméno a příjmení, věk, adresu svého bydliště, jména rodičů a jejich zaměstnání
(co dělají)
- správně se vyjadřuje a vyslovuje všechny hlásky
- mluví celými větami, nahlas a zřetelně
- má slovní zásobu odpovídající věku
- reaguje na pokyny dospělého
- samostatně se obléká a obouvá
- dodržuje osobní hygienu
- požádá, poděkuje, pozdraví
- vydrží u zadaného úkolu a práci dokončí
- je schopen pracovat samostatně i ve skupině
Matematické představy:
- zná základní geometrické tvary ( čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh)
- porovná, uspořádá a třídí soubory předmětů podle určitého pravidla
(např. podle barvy, velikosti, tvaru, počtu)
- chápe číselnou řadu v rozsahu první desítky
- ví, co je více, méně, stejně, první, poslední....
Dovednosti předcházející čtení a psaní:
- pozná některá písmena i číslice, ale nepíše je
- pozná napsané své jméno (tiskacími písmeny)
- přepíše slova napsaná tiskacími písmeny
- sluchově rozliší začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech
- rozdělí jednoduchá slova na slabiky
- pozná a vymýšlí jednoduchá synonyma (slova stejného významu), antonyma (slova
opačného významu)
- přednese básničku
- zná některé pohádky, umí je stručně vyprávět, odpovídat na otázky
- správně drží tužku
- správně sedí při psaní
- provádí uvolňovací cviky ruky na velký formát papíru
(např. vlnovka, spirála)
- pozná základní, doplňkové barvy a jejich odstíny
Znalosti z okolního světa dítěte:
Názvy: - zvířata: domácí, lesní, exotická
- ovoce, zelenina, květiny, stromy
- dopravní prostředky
- rodina (členové rodiny, vztahy mezi nimi, život v rodině)
Pojmy: - velikost: malý, větší, největší
- časové: včera, dnes, zítra, poledne, večer, den, noc
- prostorové: blízko, daleko, za, pod, nad, mezi, vedle, nahoře,
vpravo, vlevo.....
- roční období
- dny v týdnu
- předměty denní potřeby
- části lidského těla (nakreslí postavu se všemi základními znaky:
hlava, krk, trup, končetiny, prsty.......)
Další činnosti:
- zazpívá

- pracuje s nůžkami, umí vystřihnout jednoduché tvary

- umí zacházet s výtvarnými pomůckami a materiály

DESATERO PRO RODIČE DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU

V rámci příprav materiálu Konkretizované očekávané výstupy RVP PV vzešel, na základě četných dotazů rodičů, také návrh
materiálu popisující základní požadavky pro děti předškolního věku, který by mohli využít rodiče.
Vstup do první třídy základní školy představuje pro dítě velkou životní změnu. Mění se role dítěte, prostředí, dospělí i
vrstevníci, denní program, náplň činnosti, nároky i požadavky. Aby dítě mohlo zvládnout tuto náročnou situaci bez
vážnějších problémů, mělo by být nejen dostatečně vývojové a sociálně zralé, ale také dobře připravené.
Materiál nabízí rodičům dětí předškolního věku základní informace toho, co by mělo jejich dítě zvládnout před vstupem do
základní školy. Jsou zde zachyceny jak výchovné, tak vzdělávací předpoklady. Je třeba mít ale na zřeteli, že zrání dítěte je
nerovnoměrné, že každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, ale může se k nim přiblížit.
Přehled základních dovedností propojuje a sjednocuje cíle rodiny a školy. Proto je velmi důležitá spolupráce rodiny a školy,
která se podílí na vzdělávání dítěte.
1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
 pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např. hází a chytá míč, udrží rovnováhu na jedné noze,
běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje bezpečně)
 svlékne se, oblékne i obuje (zapne a rozepne zip i malé knoflíky, zaváže si tkaničky, oblékne si čepici, rukavice)
 je samostatné při jídle (používá správně příbor, nalije si nápoj, stoluje čistě, požívá ubrousek)
 zvládá samostatně osobní hygienu (používá kapesník, umí se vysmrkat, umyje a osuší si ruce, použije toaletní papír,
použije splachovací zařízení, uklidí po sobě)
 zvládá drobné úklidové práce (posbírá a uklidí předměty a pomůcky na určené místo, připraví další pomůcky, srovná
hračky)
 postará se o své věci (udržuje v nich pořádek)

2. Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

 zvládá odloučení od rodičů

 vystupuje samostatně, má svůj názor, vyjadřuje souhlas i nesouhlas

 projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách

 ovládá se a kontroluje (reaguje přiměřeně na drobný neúspěch, dovede odložit přání na pozdější dobu, dovede se

přizpůsobit konkrétní činnosti či situaci)

 je si vědomé zodpovědnosti za své chování

 dodržuje dohodnutá pravidla

3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

 vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)

 mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci apod.

 mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)

 rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí

 má přiměřenou slovní zásobu, umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

 přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor, a respektuje jeho pravidla

 pokouší se napsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)

 používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.)

 spolupracuje ve skupině

4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- je zručné při zacházení s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracuje se stavebnicemi,

modeluje, stříhá, kreslí, maluje, skládá papír, vytrhává, nalepuje, správně otáčí listy v knize apod.)

- zvládá činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavební prvky apod.)

- tužku drží správně, tj. dvěma prsty třetí podložený, s uvolněným zápěstím

- vede stopu tužky, tahy jsou při kreslení plynulé, (obkresluje, vybarvuje, v kresbě přibývají detaily i vyjádření

pohybu)

- umí napodobit základní geometrické obrazce (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), různé tvary, (popř. písmena)

- rozlišuje pravou a levou stranu, pravou i levou ruku (může chybovat)

- řadí zpravidla prvky zleva doprava

- používá pravou či levou ruku při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje (je zpravidla

zřejmé, zda je dítě pravák či levák)

5. Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

 rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikost, tvary, materiál, figuru a pozadí),

nachází jejich společné a rozdílné znaky

 složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů

 rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů)

 rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé)

 sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově)

 najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily

 rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena,

číslice, základní dopravní značky, piktogramy)

 postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí)

 reaguje správně na světelné a akustické signály

6. Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických

pojmech

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

 má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné, chápe, že

číslovka vyjadřuje počet)

 orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu do pěti

(deseti)

 porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí o kolik je jeden větší

či menší)

 rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.)

 rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů

 třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)

 přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá ("přemýšlí nahlas")

 chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy,

labyrinty

 rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům

označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký)

7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

 soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10-15 min.)

 "nechá" se získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které nejsou pro něj aktuálně zajímavé)

 záměrně si zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené době vybavit a reprodukovat,

částečně i zhodnotit

 pamatuje si říkadla, básničky, písničky

 přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a

dokončit je

 postupuje podle pokynů

 pracuje samostatně

8. Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve

skupině

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

 uplatňuje základní společenská pravidla (zdraví, umí požádat, poděkovat, omluvit se)

 navazuje kontakty s dítětem i dospělými, komunikuje s nimi zpravidla bez problémů, s dětmi, ke kterým pociťuje

náklonnost, se kamarádí

 nebojí se odloučit na určitou dobu od svých blízkých

 je ve hře partnerem (vyhledává partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvá, rozděluje a mění si role)

 zapojí se do práce ve skupině, při společných činnostech spolupracuje, přizpůsobuje se názorům a rozhodnutí

skupiny

 vyjednává a dohodne se, vyslovuje a obhajuje svůj názor

 ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno se jimi řídit

 k ostatním dětem se chová přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělí se o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí si úlohy,

všímá si, co si druhý přeje)

 je schopno brát ohled na druhé (dokáže se dohodnout, počkat, vystřídat se, pomoci mladším)

9. Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

 pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení

 zaujme je výstava obrázků, loutek, fotografii, návštěva zoologické či botanické zahrady, statku, farmy apod.

 je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí

 svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo, co bylo správné,

co ne

 zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny

 zná celou řadu písní, básní a říkadel

 zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku)

 vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí

 hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát krátkou divadelní roli

10. Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

- vyzná se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do

školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit když je v nouzi apod.)

- zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit

a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu,

samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata)

- ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě, na chodníku, na

ulici, při setkání s cizími a neznámými lidmi) a snaží se to dodržovat

- má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např.

orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví, kdo jsou členové

rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých

rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje),

rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny,

proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpady)

- přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné

- má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existenci jiných zemí a

národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru)

- chová se přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u

lékaře), uvědomuje si možná nebezpečí (odhadne nebezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje), zná a zpravidla

dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při přecházení, rozumí světelné signalizaci)

- zná  faktory poškozující zdraví (kouření)

- uvědomuje si rizikové a nevhodné projevy chování, např. šikana, násilí